Květen 2011

Piráti z Karibiku - Na vlnách podivna

31. května 2011 v 19:00 filmy
Pokračování úspěšných Pirátů pokračuje. Tentokrát nás příběh zavede za výpravou k Prameni mládí. Jack se setkává s ženou ze své minulosti - Angelicou, díky které se dostává na loď Pomsta královny Anny. Lodi velí obávaný Černovous. Na lodi Jack objevuje nejedno tajemství týkající se kapitána, Černé perly i samotné budoucnosti. Výprava nakonec dorazí k Prameni, kde se ale setkávají s ostatními hledači a boj o pramen začíná.....

Samotn děj mi přišel originální, ale v hlavních rolích mi docela chyběla Keira i Orlando Bloom. Přesto mě ale film hodně zaujal a těším se na další případné pokračování :))


Living Dead Dolls

30. května 2011 v 11:00 různé věci
Living Dead Dolls jsou žasné sběratelské hororové panenky navrženy ve Spojených státech Edem Longem a Damienem Glonekem. Jsou vyráběny firmou MEZCO od roku 2000. Sice jsou trošičku morbidnější, ale přesto krásné :))







Kurtizána

19. května 2011 v 17:10 z pera...
Tak jsem napsala povídku, která bude mít několik kapitol. Tedy doufám. Kdyby někdo neměl rád prostředí vykřičených domů, tak ať se ani neobtěžuje povídku číst.........

Kurtizána
"Zkurvenej, podělanej život!"pomyslím si, když stojím na malém balkonu a koukám špinavé město plné černého dýmu. Jak jsem tímhle životem opovrhovala a jak jsem skončila. Nikdy by mě nenapadlo, jak lehké je se dostat na takové místo. A při tom můj život, tedy aspoň ze začátku, vůbec nevypadal na to, že jednou takědchle skončím. Ne, dost. Musím si zakázat přemýšlet o takovýhlech věcech. Co bylo bylo, musím žít dneškem a hledět do budoucnosti, jestli ovšem vůbec nějaká je. Naposledy si potáhnu z cigarety a zašlápnu ji na zemi. V chodbě popadnu kabát a vyrážím ven.
Kdysi jsem vyrážela ven za zábavou, dnes vyrážím ven vstříc nechutné a naprosto odporné "práci", ale zároveň také za jedinou možnou obživou. Je pátek a všude kolem je to dost znát. Pomalu zapadá slunce a stálí takzvaní zákazníci vyráží na lov. Vždycky je to stejné. S prvním náznakem noci vyráží do ulic zabrat nejlepší místa v hospodách, opít se, vyhlídnout si nějakou děvku, pořádně si zašukat za málo peněz, opít se a nějak se doplazit domů, kde na ně čekají manželky a děti. Jednu věc jsem stále nemohla pochopit. Proč ty jejich manželky, obvykle ani ne stará a ani ne ošklivé, s nimi zůstávají. Ze soucitu, z potřeby, ze zvyku snad? Ale co. Moje problémy to nejsou, sama jich mám dost. Tak a dnešní hrůza právě začíná.
Jen co otevřu dveře od nechutně růžového domu s nápisem Vaše potěšení, se mi zvedne žaludek. Na ten odporný zápach si nikdy nezvyknu. Je to zápach rozlitého alkoholu, dýmu z cigaret a ani nechci zmiňovat čeho všeho ještě. Svalím se na jedinou volnou židli za barem, objednám si dvojtou vodku a zapálím si. " Neměla bys kouřit, ty cigára tě jednou a bude to brzy, to mi věř, tě zabijou," říká se smíchem barmanka a podává mi pití. Je to vcelku příjemná žena kolem 30 let. Svou blond hřívu si vždy vyčesává do drdolu, aby mohla všem těm úchylkům nabídnout pohled do výstřihu. "Určitě ne dřív, než to všechno kolem mě," prohodím s lehkou ironií a na ex vypiju vodku. Barmanka, všichni jí tady říkají Mercedes, pohodí hlavou a hodí mým směrem očko. Pomalu se otáčím. Vzadu v koutě sedí starší muž, tak kolem 40, v obleku a usrkává pivo. Když zaregistruje můj pohled, usměje se a zamává na Mercedes. "Už dvě noci na tebe čeká. Měla bys ho klofnout, než ti ho přebere jiná. Vypadá, že je dost prachatej," S nezájmem se otočím zpět. "Jednu dvojtou vodku, tady pro slečnu," ozve se za mými zády. Je to on. Pan kravaťák. "Jsem Alex," řekne milým tonem a s úsměvem od ucha k uchu. Mávnutím ruky mu naznačím, aby mlčel. Nemusím nic říkat. Vím, co chce. Kopnu do sebe vodku a odcházíme spolu do zadní části. Odemykám jedny dveře a vcházíme do pokoje. Pokoj není nijak útulný. Dyť je taky zařízen spíše účelově. Na zdech je nechutná žlutá tapeta s kytkami, jedna velká postel, v rohu stojí jedna lampa, která vydává slabé světlo a jedny dveře vedoucí do malinké koupelny. Alex mi strká do ruky 300 euro. Schovávám peníze do kapsy a přecházím nejistými kroky k posteli…….

My immortal

19. května 2011 v 14:48 Já+mé proslovy
Poslední dobou si na mně velmi často zasedá taková depresivní melancholixká nálada. A možná je to taky tím vším stresem. Ale abych nezdržovala zbatečnostma....... Právě v takový náladě posloluchám ty nejkrásnější smutné písnička a jedna taková je přesně od evanescence - my immortal

Šmoulové

16. května 2011 v 16:11 postavy z plátna
Šmoulové - malí modří človíčci - si žijí bezstarostným životem, který jim věčně kazí jen zlý černokněžník Gargamel a jeho kocour Azrael, kteří jsou posedlí touhou všechny je pochytat a sníst. Ve svých příbězích Vám Šmoulové ukáží svoji vesničku, starého a moudrého Taťku Šmoulu ale i krásnou Šmoulinku....










Mickey Mouse

11. května 2011 v 11:36 postavy z plátna
Mickey Mouse, někdy Myšák Mickey, je známá kreslená postavička z dílny The Walt Disney Company, která byla stvořena 15. 5. 1928 spoluprací Walta Disneye a Uba Iwerkse Poprvé se Mickey Mouse objevil v krátkometrážním filmu Plane Crazy z roku 1928, kde se objevila poprvé i jeho kolegyně Minnie. Další snímek s Mickeym pak byl The Gallopin' Gauchoz téhož roku a ještě v listopadu roku 1928 byl Mickey Mouse uveden ve svém prvním zvukovém filmu Parník Willie. Mickey Mouse i Minnie dále vystupovali v celé řadě kreslených filmů a příběhů. U příležitosti 50. výročí vzniku, získal Mickey Mouse jako vůbec první kreslená postava svoji hvězdu na Hollywoodském chodníku slávy.




D. Gray Man

4. května 2011 v 15:38 anime
"Koloběh života a smrti pracuje již po tisíciletí na stále stejném principu - někdo se narodí, jiný zemře. Každý tedy někdy přijde na řadu. Je to v pořádku, ale vždy to zanechá zármutek v srdcích osob, které měly k zemřelému blízko. Duše mrtvého člověka se přenese do světa, kde jí je dobře. Uleví se jí a čeká, až se k ní její milovaná osoba na cestě života a smrti přidá."
Jenže ne vždy je to duši dopřáno. Občas se stane, že je mrtvá duše přivolána zpět na svět. A tomu napomáhá Milenium Earl. Jeho výpomoc truchlícím, ale není nezjištná a zde začíná náš příběh, ve kterém se objevují duše zemřelého, padouch Earl, exrocisté a hlavně Allen Walker.....

Unfaithful

3. května 2011 v 19:28 Já+mé proslovy
K tématu týdne mě ještě napadlo dodat jednu písničku, která celé téma vystihuje asi nejlépe a možná by byla lepší a výstižnější, než co jsem včera napsala.....


Nevěra

2. května 2011 v 18:09 Téma týdne
Na druhou stranu musím říct, že nevěru sice neschvaluji, ale v určitých případech chápu, když jeden z partnerů toho druhého podvádí. Nemám na mysli, když chlap není schopnej udržet svýho kámoše mezi nohama na uzdě nebo když je ženská poběhlice. To rozhodně nejsou případy pro pochopení. Ale chápu, když žena podvede partnera proto, že se o ní nezajímá, naprosto mu na ní nezáleží a chová se k ní hnusně. A nebo když už partner není partnerce schopen dát pocit, že je milována, že ji má rád. To jsou podle mě případy, kdy se nevěra dá akceptovat a určitě to nejsou ty typy žen, kterými by společnost měla potom opovrhovat. Vždyť žena obvykle podvádí proto, že jí ve vztahu něco chybí, ale nemá možnost nebo odvahu ho ukončit. Tím ale nechci říct, že muž necítí to samé, ale zpravidla podvádí ženu jen proto, aby si dokázal, jakej je úžasnej borec. A nejvíce mě na tom zaráží fakt, že když podvádí muž, tak je to pro společnost běžná věc, je to přece chlap, ale když podvádí žena, je hned nelichotivě označována. Není to fér, ale určitě se nic nezmění, když si lidé budou stále lhát do očí a podvádět se.