Květen 2012

To zlý za mnou, přede mnou?

28. května 2012 v 19:10 Já+mé proslovy
Tááááák. Konečně je to za mnou. Dnes, 28. května 2012 jsem úspěšně složila maturitní zkoušku a uzvařela tu šílenou maturitní story. Teď, když to mám za sebou, mohu říci, že to byla vlastně docela "sranda", ale to očekávání a čekání před samotnou zkouškou bylo na, no víte sami co doplnit. Snad se mi za celou školní docházku nepodařilo strávit ve škole téměř 11 hodin. Ale přežila jsem to, dokonce ikdyž můj hrnek s čajem, který nám laskavě donesli, atakoval mravenec. A ne jeden, během první hodiny se v naší přípravné třídě objevilo skoro celý mraveniště. Lezli do cukru, čaje, kávy a několik se pokoušelo dostat do lednice pro smetanu, ovšem jejich mise skončila neúspěchem. Ale teď bych se ještě ráda trochu pochlubila :D Celkem jsem maturovala za 4 předmětů - angličtiny, ekonomie a účetnictví, literatury a v poslední řadě z hotelového provozu a cestovního ruchu. K mému štěstí jsem si nevytáhla ani jednu otázku, kterou jsem chtěla. Ale možná je to konec konců i dobře. Ze všech předmětů mám za 1 a byla jsem označena jako premiantka :D Dobrá, nebudu zapírat, na konci jsem se rozbrečela štěstím, hlavně, když nám páni profesoři tiskli ruce. Ano, dnešek nebyl jenom krásný, ale také výjimečný. A měla-li bych někomu dnešní úspěch věnovat, bylo by to pro toho, který se mnou již několik let není... Tudíž říkám všem, které to čeká, nestresujte se, aspoň jeden podbod otázky vědět budete a to je jistý úspěch ;-)


Paradise Kiss

17. května 2012 v 17:41 filmy
Konečně jsem se dostala ke zfilmování mého nejmilejšího anime - Paradise Kiss. A s nemalým politováním musím zkonstatovat, že film mě dosti zklamal. Propracovanost detailu sice neměla chybu, ale film jako celek mi nějak neseděl. Možná je to tím, že anime mě silně ovlivnilo ale... Nejlepší bude asi začít od úplného konce. Všichni, kdo viděli nefilmovou verzi vzpomenou, že George a Yukari spolu nezůstali. Ve filmu je konec změněn a oba se šťastně setkávají po 3 letech v New Yorku a zamilovaně si padají do náruče. Ano, konec byl sice šťastnější, ale i tak mi nepřišel jako ten správný. Ikdyž, kdo může říct, co je a není správné že? Toto anime mě zaujalo nejen pro svůj fantistický svět módy, ale také pro milostný vztah hlavních postav. A zřejmě tento fakt je kamenem celého filmu. Vztah George a Yukari je odsunut ne na vedlejší, ale jště na vzdálenější kolej. Defacto se neřeší, kromě konce. Vztah k jejímu spolužákovi byl také pozměněn. Film se zabývá spíže módní školou a milostné či životní problémy příliš neřeší. Přesto se jako ucházející komedie nezapře :-)

Můj život XXXVIII.

14. května 2012 v 19:29 Můj život
Koncem března přestávaly největší mrazy a sem tam vykouklo i sluníčko. Moje nálada se začala zlepšovat. Přeci jen toho pitomce Ondřeje jsem se definitivně zbavila, žádný další "potencionální" milenec na obzoru nebyl a má druhá polovička se hodně zklidnila, takže jsme se ani nehádali. Občas mi sice byl trochu smutno, přeci jen to krásné milování s Ondrou mi chybělo, ale rozhodně mi za těch pár fajn chvil nestál. Tehdy jsem si říkala, jsi silná holka, ty to zvládneš i bez něj.

Jedno nedělní odpoledne jsme seděly s kamarádkou v naší oblíbené kavárničce po vydařených nákupech. Má společnice akorát nadšeně popisovala svůj nový objev.

"On je Honza fakt praštěnej. Minule jsme spolu v práci tak blbli, že jsme na sebe shodili pěti litrovej kanystr s vodou. Ještě, že jim dělaj tak pevný obaly," básnila o jejich poslední společné směně. Oba spolu pracovali v obchodě. Kámoška doplňovala zboží do regálů jako povinou praxi a Honza dělal tamního hlídače. Párkrát se dali do řeči a najednou z toho byl neoficiální vztah. Moc jsem jí to přála. Bylo na ní vidět, jak je šťastná.

"Ale to je vážně romantické. Ty otráveně přerovnáváš zboží, pustíš mu přitom na hlavu krabici s džusem, dáte se do řeči a za pár směn shazujete flašky s vodou," smála jsem jí na oko a v duchu si představovala, jak musel ten jejich "zápas" vypadat.

"Ale my spolu nechodíme. Teda ne oficiálně. Teda, já ani sama nevím jak to je. On se o tom našem vztahu nijak nezmiňuje a mně to přijde blbý. Stejně jsem ale ráda, že jsme spolu. Honza je vážně hodnej. Ale ty jsi poslední dobou nějaká divná. Je mezi tebou a tím tvým všechno ok?" zeptalas z ničeho nic.

"Jo, všechno je v pohodě. Možná až moc. Ale stejnak víš nejlíp, jak se věcí mají. Z mojí strany se žádná extra velká láska nekoná a nechci říkat, že je na mě moc mladej, když ti starší, o vztah nestáli a stát nebudou, ale já to takhle vážně cítím. On je prostě takovej roztomilej ňoumíček, ale nic víc. Prostě mi chybí pořádnej chlap, to je všechno," shrnula jsem celý svůj problém. Najednou se mi děsně ulevilo. Konečně jsem všechno mohla říct někomu, kdo mě pochopí a neodsoudí.

"No tak s tímhle ti asi neporadím. Já ti říkala, že sice nápad, vztah z rozumu nebyl úplně nejhorší, ale ty bez lásky a vášně, to je jako kytka bez vody. Prostě to nejsi ty," odvětila.

Nevyčítala mi to. Jen mi řekla skutečnost, kterou jsem ji já nechtěla připustit. Ze začátku mi přišlo jako fajn nápad, neřešit žádný city, vztahy a podobně, ale uvědomovala jsem si, tedy aspoň podvědomě, že mi něco chybí. Něha, láska, vášeň. Prostě silnější emoce. Dávané i dostávané.

"Já vím, že si za to můžu sama. Ale tak víš, jak vždycky všecko dopadlo. Proto jsem rozhodla, jak jsem se rozhodla. Možná to nebylo správné a začínám si to uvědomovat,"

"Tak to je dobrý přístup. Ale myslím si, že se stejně jednou objeví někdo, koho budeš moct nazvat rytířem. Věř mi, na tohle mám šestej smysl. No a zatím nech věci, jak jsou,"

"Máš asi pravdu. Nepůjdeme už? Zítra píšu z ekonomie a ta stará, tlustá, hnusná kráva si zas určitě vymyslí něco děsnýho,"

"Koukám, že ekonomikářky jsou na všech školách stejný. Dobrá, jdeme,"

Během cesty domů jsem o všem přemýšlela. Možná si za to opravdu můžu sama. Třeba jsem vážně tak strašně zlá a všechno si zasloužím. Nebo třeba jenom nemám štěstí…

Again

9. května 2012 v 14:39 Já+mé proslovy
Tak jsem se konečně po dlouhé době dostala zase na internet. Tentokrát za mou nepřítomnost nemůže ani tak maturita, jako technické problémy, které se želbohu budou vyskytovat asi častěji ( mám takové podezření, že nějaký šotek tajně v noci překusuje kabely). Moc bych se chtěla omluvit Eni-chan a poprosit ji, jestli by neudělala výjimku v zápisu Aff a dodatečně mě přijala. (Prooooooooosím). Ale abych si aspoň trochu napravila reputaci, připravila jsem pro Vás další díl Mého života a ve fázi přípravy se nachází i recenze na film Nana, Proroctví a na skvělou fantasy Návrat vyhnance. Tak doufám, že do konce května vše stihnu a pak když vše dobře dopadne, bude mít 3 měsíce volna, muhehe. Nejvíce času mi zabírá praktická zkouška a s ní spojená prezentace, kterou nemám ještě hotovou, ač za týden o ní budu mluvit. A jinak ještě jednou prosím o strpení :)) A užívejte si krásně měsíc lásky...


Today...

2. května 2012 v 20:20 Já+mé proslovy
Krásný večer všem,

opět jsem blog a má SB dosti zanedbávala, ale maturita mi překazila mnoho plánů a sežrala nemalé množství času. Al eabych nepředbíhala. O víkendu jsem měla tu čest navštívit možná dvě z nejznámějších zřícenin u nás - Okoř a Žebrák. Takže když budu mít čas a energii, dočkáte se i menších reportáží z místa činu. Letošní "čarodějnice" jsem nijak neslavila (stejně jako dva předchozí roky), ale místo toho jsme uspořádali menší grilovačku. A pak nastal ten dnešní krásný den. Dnes v sedm hodin ráno jsem si vzala tašku s občanským průkazem, několika psacími potřebami a vydala se směr škola. Ano, i mě se dnes týkala písemná maturita z češtiny. Didaktický test docela ušel a výjimečně ušla i témata slohovek. Ale tři hodiny mezery mezi testem a slohovkou byly vražedný. Zvláště v tomto počasí. Zítra mě ještě čeká to samé akorát z angličtiny a potom mám zase dva týdny volno. Tak mi držte palce, abych vše zvládla ;)

niki-chan