na Blog.cz

Konečně jsem se opětovně dostala k pletacím jehlicím. Asi přes rok jsem měla rozpletené tří centimetrové cosi. Dlouho jsem přemýšlela, cože jsem si to vlastně chtěla uplést. Pořád mě ale nic nenapadalo, a tak jsem pletla a pletla a nakonec jsem se rozhodla, že bych potřebovala něco, kde bych mohla uskladnit všechny ty malé bločky nashromážděné za několik let. A výsledek je řekla bych uspokojující.

Tak dneska mi konečně došla má výhra za literární soutěž na doma.cz. Je to parfém Eternal Night Enchanted. A musím říct, že voní naprosto úžasně. A nyní přichází výhra sama :))

Tak konečně se jeden z mých snů stal skutečností. Přihlásila jsem se do literární/romantické/spisovatelské soutěže na serveru doma.cz a stalo se něco, co jsem si ani nepředstavovala ( dobrá, v hloubi duše představovala), otiskli mou povídku. Poprvé, co můj literární počin otiskli na ofociálních stránkách. Juhůůůůůů. Jsem nehorázně šťastná a byla bych ráda, kdyby jste si povídku taktéž přečetli :)))

Stalo se to onoho léta, když mi bylo šestnáct. V té době jsem moc zkušeností co se týká vztahů neměla, vlastně vůbec žádné. Měla jsem o mužích dost romantické až naivní představy. Můj život se sestával kromě školy hlavně z trávení času s kamarády a poslouchání hudby. A byla to právě hudba, které vděčím za svůj první milostný zážitek.

Dva týdny po skončení školního roku jsme se s přáteli dohodli, že pojedeme na hudební festival do jižních Čech. Kamarádův starší bratr se rozhodl, že nás tam odveze autem a bude nám dělat "výchovný dozor". Tak jsme mohli sbalit spacáky, stany, věci a nacpat vše do auta. Jakmile se nám podařilo zavřít kufr, nasedli jsme do auta a vydali se na dvouhodinovou cestu. Nebylo to nic příjemného. Být zavřená na malém prostoru v příšerném horku a bez klimatizace. Naštěstí dvě hodiny utekly rychle a všichni se mohli nadechnout.

Areál, kde se festival konal, byl velký a součástí byl i kemp. Bohužel jsme přijeli docela pozdě a většina dobrých míst na stanování byla rozebrána. Naštěstí jsme našli jedno volné místo poblíž parkoviště. Začali jsme stavět naše příbytky. To už se k nám připojil i náš dohled v doprovodu nějakého kluka. Byl to jeho známý. Představil se jako Michal. Zalíbil se mi na první pohled. O něco starší než já, přitažlivý a měl krásné hnědé oči.

Nešlo se do něj nezamilovat. Dokonce se nabídl, že mi pomůže se stavbou stanu.

Když jsme konečně postavili stany a natáhli do nich spacáky, vydali jsme se přímo do davu pod pódiem. Po chvíli se mi ale chtělo na záchod. Kamarádka na tom byla stejně. Chytly jsme se za ruce a razily si cestu k záchodům. Před záchody jsem ale do někoho narazila. Do Michala. Začala jsem ze sebe drmolit omluvy, ale on jenom mávnul rukou. Chvíli jsme se bavili a nakonec mě pozval na drink. Váhala jsem, ale souhlasila. V kempu jsme našli jeden volný stůl, kde jsme se mohli v klidu o sobě dozvědět víc. Ze začátku náš rozhovor připomínal spíše trapný výslech typu co děláš, co tě baví atd. Nervozita ze mě spadla až za poměrně dlouho chvíli. Ale nevypadalo, že by mu to vadilo. Během rozhovoru mi zazvonil telefon. Psala mi kamarádka, abych si to užila.

Nechápala jsem, jak to mohla vědět. Jakmile na nebi zazářila první hvězda, chtěla jsem jít. Vzal mě ale za ruku, naklonil se ke mně blíž a políbil mě. Byla jsem z toho dost překvapená. Jak bych se mu zrovna já mohla líbit? Nabídnul mi, abych přespala u něj. Nechtěla jsem, věděla jsem, že je to hloupost. Znala jsem ho jen pár hodin a navíc mu určitě šlo jen o jedno. Když ale řekl, že mu nejde jen o sex, naivně jsem mu věřila.

Samozřejmě, že jsme nezůstali celou noc jen u kamarádského povídání. Jen co jsme zalezli do stanu, začali jsme se líbat. Chtěl víc a já taky, ale svým způsobem jsem měla strach. Přeci jen to bylo úplně poprvé. Konejšil mě milými slovy a nakonec jsem podlehla. Byl něžný a k mému překvapení to ani nebolelo. Cítila jsem se neuvěřitelně šťastná a představovala si naši budoucnost.

Následující den jsme se od sebe skoro nehnuli. Čas ale běžel a večer jsme se museli rozloučit. Trochu mi to rvalo srdce, ale když jsme během zpáteční cesty s kamarádkou nemluvili o ničem jiném, pociťovala jsem opět euforii. Pánská část naší bandy sice protáčela oči v sloup, ale neřekli ani slovo.

Až doma mi došlo, že si ode mě nevzal číslo na mobil ani žádný jiný kontakt. Utěšovala jsem se ale tím, že si třeba o číslo řekne našemu společnému známému. Když se ale neozval ani po třech týdnech, pomalu mi začalo docházet, že jsem mu naletěla. Další týden jsem strávila tím, že jsem brečela a nadávala si, jak jsem byla naivní a uvěřila mu a zároveň nadávala jemu.

Teď už se na to s odstupem času dívám jinak. Sice jsem byla nezkušená a docela dost i naivní, ale on neměl žádné právo si se mnou zahrávat. Ale svým způsobem jsem i ráda. Kromě nemalé rány v srdci mi zůstanou i krásné vzpomínky…

Tak jsem se zase jednou nudila a jak jsem se rozhlížela kolem, uviděla jsem dvě věcičky, které často používám. A tak mě napadlo, zahrát si s nimi na umělecké focení. Ale nečekejte opravdové umělecké fotografie. Spíše je vnímejte jako legraci a nápad z nudy. A zde přichází "akty" :

Krém Dermacol

Indiánské naušnice

A je tu již čvrté pokračování o životě našich zvířecích kamarádů žíjících v době ledové. Tentokrát se celá země dostává do pohybu, čímž se musí rozdělit nejen mamutí rodinka v čele s Manym, ale i zbytek zvířeích kamarádů. A tím začíná dorbodružství, pokračující bitvou s piráty křižující obrovský oceán na ledové kře, rozpory v morálních hodnotách a vzájemnými city a hledáním žaludového ráje. A shledají se všichni? Na to dá odpověď samotný film. Osobně musím přiznat, že dobu ledovou jsem nikdy nemusela a na film jsem se dostala náhodou, ovšem nelituji. Film nabízí nejednu vtipnou scénku a na Scrata a jeho oříšek či žalud ( stále jsem na vážkách, co to je :D ) se nedá zapomenout.

P.S. Půjdete-li na film do kina, určitě si nezapomeňte dát menu z doby ledové ;-)

Stejně jako každý rok je opět léto a to znamená jediné - dva měsíce ( pro někoho ovšem víc) volna. Nicnedělání, zábava, užívání si a dělání věcí, na které celý rok kvůli škole či jiným povinnostem nebyl čas. A právě kvůli fůře volného času mám léto ráda, ikdyž to počasí vážně ne. Kromě toho že můžu dělat všecho, co chci, ale pro mě léto vyniká ještě něčím jiným, svou melodií. Hudba je pro mě během těchto dvou měsíců nezanedbatelnou součástí. A nejedná se pouze o festivaly. Jde především o jednotlivé písně, při kterých si okmažitě vybavím léto. A teď bych se o ně s Vámi ráda podělila :)

1) Nightwish - While your lips are still red

2) Arakain - Chtěl bych ti říct

3) Olivia Lufkin - Starless night

4) Olivia Lufkin - A little pain

5) Michael Nyman - The heart asks pleasure first

6) Sonata Arctica - Shy

7) Ville Valo a Natalia Avelon - Summer wine

8) Gary Jules - Mad world

9) Kanon Wakeshima - Still doll

10) Lonely in Georgeous - opening Paradise Kiss

11) Nightmare - The world

12) Václav Hrabě - Variace na renesanční téma ( v podání V. Mišík)

13) Elán - AK nie si moja

Tak toto je mých 13 letních songů. Snažila jsem se vybírat oficiální videoklipy a kde jsem je nenašla, vybrala jsem pro mě ta nej videa. Velké díky patří autorům videí a serveru Youtube.com za zveřejnění ;))

Tak už je to u konce. Během projektu Můj život jsme se seznámili se studentkou střední školy, jejími milostnými a jinými problémy a některými zábavnými chvilkami. Musím říct, že mi tato postava dosti přirostla k srdci a je mi docela smutno, že se s ní musím rozloučit. Ale všechno hezké jednou končí, ale něco jiného také začíná. Během psaní tohoto projektu jsem vycházela z mé představivosti, některých životních zkušeností a aktuálních nálad. Doufám, že jste se při čtení nenudili a nebrali jej jako ztrátu času. Chtěla bych poděkovat všem, kteří se mnou během projektu byli, přidávali komentáře, četli ho a pomáhali utvářet děj ;-)

V ten památný den, kdy jsme byli už oficiálně maturanti, jsem se ani nechtěla vidět. Zase jsme se všichni museli nacpat do parádního oblečení a dojet na radnici do obřadní síně, vyzvednout si tu parádu.

Měla jsem smíšené pocity. Co mám dělat, jak se chovat? Nakonec jsem se rozhodla, že pro nás oba bude nejlepší dělat, že se nic nestalo.

Když jsme stáli všichni v řadě a čekali, až na nás dojde řada s vysvědčením, setkali jsme se pohledem. Decentně se na mě usmál. Taky jsem ústy naznačila úsměv a koukala se jinam.

Jen co jsem dostala ten krásný kus papíru, vyběhla jsem ven. Potřebovala jsem čerstvý vzduch. Kamarádka přišla za chvíli za mnou. Gestem jsem jí naznačila, že chci jít už domů.

Tak jsem se ruku v ruce s vysvědčením ploužila domů. Ještě jednou jsem se ale ohlédla. Stál tam a mluvil s někým z učitelů. Otočil se na mě a naposledy se letno usmál. Já se ale otočila.

V ruce maturitní vysvědčení, v hlavě hlavolam a v srdci vakuum. Ano, nadělala jsem mnoho chyb a špatných věcí, ale je to MŮJ ŽIVOT a nikdo nemá právo ho soudit kromě mě a já jsem se sebou spokojená…

Olalá. Když mám teď docela hodně času na přemýšlení a hodnocení mého dosavadního života atd, zamýšlela jsem se taky nad tím, jak jsem se už několikrát bláznivě zamilovala a vždy do "špatných" osob. A jak se tak koukám kolem sebe, není to jen můj případ, ale dosti obvyklá situace, ve které je nemálo mých známých - kamarádek. A vždy, když se sejdem, tak rekapitulujeme, jaká to byla blbost, jak která popřípadě s její nešťastnou láskou pochodila a jak na ní v tom jiném případě přestat myslet. A tak jsem se rozhodla sestavit takový žebříček nejčastějších "crazy love", do kterých by se člověk rozhodně zamilovávat neměl. Takže vyhýbejte se zamilování do:

1) příbuzných - hlavně bratranců, bratrů a spol.¨

2) svého nejlepšího kamaráda

3) celebrity a známé osobnosti

4) filmové postavy

5) učitele

6) zadaného či ženatého

7) někoho, koho znáte pár chvil