Leden 2013

Top 10 anime párů

29. ledna 2013 v 20:58 různé věci
Když jsem tak přemítala, kolik anime a kolik párů jsem již viděla, napadlo mě udělat žebříček těch podle mě nejj :-)

1) Nana x Ren ( Nana)


2) Kagome x Inuyasha (Inuyasha)


3) Yukari x Geroge (Paradise Kiss)


4) Ioku x Iori (Boku wa imoto ni koi wo suru)


5) Yuki x Kaname (Vampire Knight)


6) Diva x Solomon (Blood +)


7) Onodera x Takano (Sekaiichi Hatsukoi)


8) Doris x Meir


9) Kaname x Sousuke (Full Metal Panic)


10) Lydie x Earl (Earl and Fairy)


Skříňka

24. ledna 2013 v 19:55 moje výtvory
Tak jsem se zase jednou pustila do přetváření nábytku. A musím říct, když menší chybičky se najdou, že se mi docela povedlo z nudné a ošklivé skříňky udělat kousek nábytku s "nálepkou" designové :))


Před:


Po:



Sparta - Liberec

22. ledna 2013 v 18:25 z cest
Tak jsem se konečně po několika dlouhých let a váhání dostala poprvé na hokej. A to na zápas Sparta vs Liberec. A jednou větou to můžu shrnout - byla jsem velmi nadšena.

Nejvíc ze všeho jsem ale byla nadšena organizací celého zápasu. Před stadionem se nenacházely žádné zdlouhavé fronty, security people byli také nejen zdvořilí, ale především rychlí při prohlížení a stánky s občerstvením téměř na každém kroku, a ikdyž se před nimi tvořily fronty, nikdy včetně konzumace se nestalo, že by nestačila přestávka mezi třetinami. Co mě zarazilo ovšem nejvíce byl fakt, že po skončení zápasu se jednotlivé výstupy z oddělených "králíkáren" oddělily zátarasy a nevznikaly zácpy při východech.

A mám-li zhodnotit již samotný zápas, začala bych menší výtkou. A to tou, že při zahájení zápasu sice krásně představili každého hráče klubu Sparta, ovšem o hráčích za Liberec nepadla ani zmínka, takže pro někoho, kdo byl na hokeji jako já poprvé, byl trošku hokej vyznat se v soupeřích. Jinak musím pochválit, že nebyla nijak velká zima, takže ani zmrzlíci nemuseli klepat kosu.

A nakonec asi to nej, konečný výsledek a výhra pro Spartu 8:1 - ikdyž ten jeden gól jsme schytali v posledních pěti vteřinách první třetiny.

Takže všem doporučuji vyrazit na hokej, určitě si užijete ;) a níže pár foteček




Citáty na téma láska

15. ledna 2013 v 19:49 citáty
Pokud se pro někoho trápíme, spojuje nás to s ním víc, než kdybychom ho jen milovali...

Nejdůležitější žena není ta, na kterou už léta čekáš, nýbrž ta, která dnes večer čeká na tebe...

Když je spolu lidem fajn, měli by spolu být a je jedno na jak dlouho, jestli na hodinu, týdny, měsíce či roky...
(Bruno - Hypnos)

Je těžké milovat někoho, kdo o tom neví, těžší je však milovat toho, kdo o to nestojí...

Je lepší být nenáviděn pro to, jaký jsi, než být milován pro to, co nejsi...
(Kurt Cobain)

Člověk bez lásky je jen mrtvola na dovolené...
(Erich Maria Remarque)

Pravá láska je nekonečná, a když je takovou láskou, není urážka, kterou by neodpustila...


Můj život II - 2

12. ledna 2013 v 15:21 Můj život
Nabídl mi tedy jako správný gentleman rámě a vydali jsme se ke stánkům a poté si poslechnout kapely. Mezitím jsem ještě napsala kamarádce, aby neměla strach. Celý den jsme byli spolu. Překvapilo mě, jak dobře jsme si rozuměli. Jakmile dohrála poslední kapela, vypadnul proud. Z praktického hlediska to bylo hodně špatné, žádné světlo na cestu ke stanu, ale na druhou stranu, velmi romantické. Nad námi svítily hvězdy a měsíc a jejich svit se odrážel v rybníce. Nakonec jsme se rozhodli, že se pudem jen tak projít kolem rybníka. Chytil mě něžně kolem pasu a já se k němu víc přitulila.

"Ty hvězdy jsou krásné? Nekouknem na ně na chvíli?" zeptala jsem se, spíše z recese, a už jsem ho táhla za ruku dolů do trávy.

Ne, že by tráva v červnové noci byla nějak teplá. Ale prostě kouzlu okamžiku se nedalo odolat. Zvláště ne potom, co mi do ucha zašeptal, že hvězdy sice jsou krásné, ale já ještě krásnější. Trapně jsem se zachechtala. Přeci jen alkohol na mě trošičku zapůsobil.

"Smím tě políbit?" zeptal se najednou.

Na jednu stranu jsem si říkala, že kdyby se nezeptal, tak bych to udělala sama, na druhou, že bych neměla. Ovšem první strana jako obvykle přetlačila tu druhou a já trošku nesměle přikývla. A udělala jsem dobře. Líbal vážně úžasně.

Asi po hodině jsem začala zívat. Martin, jakožto správný kavalír mě doprovodil až ke stanu, kde jsme si dali pusu na dobrou noc. Jen co jsem zalezla do spacáku, zaútočila na mě kamarádka.

"Tak co, Kdo to byl, co bylo a jak víš co?" zasypala mě hromadou otázek.
Potlačila jsem spaní a zívnutí a začala povídat o tom málu, co bylo. Místy by se rozhovor dal přirovnat křížovému výslechu, ale nakonec to dopadlo tak, že jsme celou noc, nebo aspoň to, co z ní zbývalo, prokecaly.

Ráno nás probudila až pánská polovina. S ještě zavřenýma očima jsem nahmatala mobil, abych se podívala na hodiny. Půl jedenácté. No asi nejvyšší čas sbalit saky paky a vyrazit. Pomalu jsme s kamarádkou stále ve spacácích vylezly ze stanu na denní světlo. Docela to bylo vražedné a svým způsobem i komické. Vypadaly jsme jako dvě larvy a ještě s cigaretou v puse. Kluci mezitím už začali balit svůj stan.

"Hele, co je to za papír kousek od tebe?" zeptala se má spolularva mezi výdechy nikotinových obláčků.

"Nevím, momentík," sápala jsem se po papírku.

Chvíli jsem si ho prohlížela. Nevypadal nijak zajímavě. Obyčejný zmuchlaný papír. Když jsem ho ale rozbalila, hrklo ve mně. Najednou už to nebyl kus bezcenného papíru, najednou to bylo něco zvláštního.

Dík za krásný večer, nikdy na něj nezapomenu. M.

A pod tím ještě číslo. Ani jsem nečekala, že by si to pamatoval a už vůbec ne, že by se byl rozloučil. Rozhlédla jsem se po kempu. Místo, kde měl stan bylo prázdné a jeho přítomnost naznačovala pouze zválená tráva. Ach jo. Docela dost se mi líbil.

"Co to je a od koho, že se tak usmíváš?" zeptala se kamarádka a odhodila nedopalek od cigarety někam do dáli.

"Top secret a nedělej tady bordel,"

Chvíli jsme se na sebe pošklebovaly a pak jsme se rozesmály. Opravdu případ pro Bohnice. Bohužel jsme ale musely vylézt z našich prozatímních kukel a začít balit. Naštěstí jsme toho vzhledem k délce výletu neměly moc, takže sbaleno bylo celkem rychle. Kluci se zachovali jako gentlemani a sbalili nám stan. Ještě naposledy jsem se rozhlédla kolem. Ano, letos to bylo opravdu krásné.

V autě jsme probírali nejen hudbu, ale i to, kdo se kdy vypařil. Menšímu výslechu jsem neunikla, ale podařilo se mi ho zahrát do autu. Cesta uběhla najednou strašně rychle a než jsem se nadála, byla jsem doma a vybalovala věci. Naši byli pryč a tak jsem měla před sebou celý den jen pro sebe. Když jsem lovila z batohu mikinu, zazvonil mi mobil. V jednu chvíli jsem zadoufala, že Martin, ale záhy mi došlo, že nemá moje číslo. Byla to má drahá polovička.

"Ahojky broučínku, tak jak jsi se měla? Jsi už doma? Kdy mám dorazit?" začal se okamžitě vyptávat.

"Ahoj, jo fajn, třeba večer, to už budu tak nějak ok," odvětila jsem neutrálním hlasem.

"Dobrá už se na tebe moc těším,"

"Ok, já taky," zalhala jsem a v ruce mačkala vzkaz…

Motýlek

8. ledna 2013 v 13:42 manga, komiks...
Ageha - základní školou povinná vymýtačka duchů. Své nadání provozuje ovšem jako obchodní činnost. Ale jsou duchové skuteční, či se jedná o pouhý přelud?

Gindži - student, který nemá o budoucnosti žádné představy. Nesnáší cokoliv, co má spojitost s okultismem či duchy. Jeden duch jej ale pronásleduje. Duch jeho vlastního bratra, který se zabil.

Na první pohled dva docela protichůdní lidé, které svede dohromady "náhoda", když Gindži zneškodní jednoho ducha v zábavním parku. Škoda není malá a najendou se vynořuje Ageha. Zaplatí za něj dluh, když jí/mu pomůže s ničením duchů. Gindži nemá na vybranou, peníze na splacení škody nemá a tak se připojuje do duchařského dua a zjišťuje, že ne vše co vidí, je skutečnost. Pomůže mu to ale při srovnání se s jeho vlastní minulostí?






Můj osobní názor je, že byste si tuto mangu neměli nechat ujít. Námět hodně originální a styl kresby nadchne každého otaku :-)

Nemohu být

3. ledna 2013 v 20:43 z pera...
Nemohu být Tvým princem,
ze sladkých snů,
nemohu být Tvým rytířem,
ze starých časů.
Nemohu být Tvým hrdinou,
odcházím totiž za jinou...