Únor 2016

Zamknuté dveře

29. února 2016 v 17:09 Téma týdne
Zamknuté dveře na petlici,
v tiché světnici.
Světlo svíce, teplá zář
osvětluje bledou tvář.
Buch, buch, dech se tají,
zvenku rány doléhají.

Jděte pryč, nepůjdu více
za vámi zažehnout svíce.
S námi půjdeš, měsíc svítí na cestu,
my chceme svou živou nevěstu.
Měsíc svítí bledým světlem,
dívka loučí se se životem.
Ach, pomozte všichni svatí,
nedejte jim více žíti.
Jen vstávej, otevřený hrob již čeká,
je tam přichystaná výstel měkká.

Noci temná, ránu se vzdej
a můj život zachovej.
Buch, buch, přijdi už,
bude z tebe krásný duch.

S námi mrtvými budeš hodovat,
noc co noc,
nikdo ti nepřijde na pomoc.
Prásk, petlice praská,
dovnitř valí se mrtvá cházka.
Nářek, pláč a lkaní
ruší až paprsek ranní.

Teplý odhalil den
sousedům strašný noci sen.
Na podlaze dívka leží,
ruce pevně sevřené,
život hledal bys stěží,
v její hrudi otevřené...

Co tak stále dělám

24. února 2016 v 18:01 Já+mé proslovy
Poslední dobou docela dost flákám zdejší příspěvky a jsem neaktivnější. No ano, bylo sice zkouškové atd., ale také jsem narazila na to, čemu se říká žrouti času. A zrovna u mě se jich zabydlelo hodně. A kteří to jsou?

Za prvé - snažím se sesumírovat dohromady čtenářský deník všeho, co jsem kdy četla. No a s tím souvisí nejeden večer/noc plná čtení a vzpomínání...nečetla jsem to už?

za 2) - Ti z vás, co chodí do Alberta, nemohli zůstat nedotčení albert zahrádkou. A tak i já pilně zahradničím. A nejen alberťácká semínka. Krásně se mi rozrostli orchideje a masožravka.

3) háčkování - dostala jsem crazy nápad, že chci svou rukou dělané pončo. Takže háčkuji, háčkuji a háčkuji

4) kniha - už pár let pracuji (trochu nesoustavně) na mé knize. A teď se to psaní snažím dohánět, co to jen jde a usilovně datluji do klávesnice.

5) sims 2 - znovu jsem objevila kouzlo této hry simulující život a hraní si na O.sud (narážka na Darena Shana)

6) finální práce - hodně energie a času mi zabere přemýšlení a postupné sestavování absolventky

7) sladké nic nedělání - nejnej trávený čas





Home sweet home

10. února 2016 v 17:18 Téma týdne
Domove, sladký domove, to je asi první věc, která mě ihned napadne při použití slovíčka domov. Protože by přeci měl být sladký, poklidný, zkrátka místo, kam se člověk vždy rád vrací. Někdo může namítnout, že doma to není nejlepší protože... nebo že domov je děsuplné místo kvůli... Ale lze takové místo nazývat domovem? Dle mě nikoliv.

Domov netvoří přeci čtyři stěny a x metrů čtverečních. Je to zvláštní místo, takové, které nejde jen tak mít, vlastnit a nejde ani vytvořit ze dne na den, pokud mu chybí to něco. A tím něčím jsou lidé, kteří s vámi daný prostor sdílí, jsou součástí našeho života a díky svým citům a pocitům dávají prostoru skutečnou duši, vystihují pravou podstatu slova domov. I kdyby to měl být jenom maličký kamrlík, s tím, koho máte rádi, se bude zdát jako nejsladčí palác. A už několikrát jsem zažila, že malý byteček je mnohem více pohodovým útočištěm než obrovský rodinný dům. Zkrátka a dobře, domov je tam, kde je srdce...